Exkurzi Adrian získal za vítězství v soutěži YIT for Young Art za umělecké zpracování fasády bytového projektu KOTI Hyacint, kterou pořádala developerská společnost YIT. Na své cestě navštívil zajímavá místa i památky, které hlavní město Finska nabízí.
Co všechno jste v Helsinkách viděl a jak se Vám líbily?
Bylo toho opravdu hodně. Program jsme měli rozdělený do dvou dnů. První den jsme strávili s milým průvodcem Paulim, který s námi objel tři místa s výstavbou nových projektů YIT. Druhý den jsme pak procházeli turisticky zajímavá místa. Helsinky jsou velmi příjemné město, kterému osobitou atmosféru dodává hlavně umístění na břehu moře.
Která místa Vás zaujala nejvíce?
Co se architektury týče, tak na mě nejvíce zapůsobil projekt YIT s názvem Merenkulkijanranta, konkrétně jeho poslední sedmá etapa Jaakari, který je aktuálně jedním z nejprestižnějších v Helsinkách. Výjimečné je jeho umístění přímo na pobřeží, kde některé jeho nejluxusnější byty vystupují až nad hladinu moře. Jednotlivé bloky jsou z ušlechtilých materiálů: sklo, ocel, měď, dřevo a beton. Dřevo využili i v prostorných balkónech, kde hřeby pobitá prkna dodávají těmto moderním bytům teplo venkova.
Viděl jste v Helsinkách některé architektonické prvky, se kterými jste se na stavbách v České republice dosud nesetkal?
Poprvé jsem zde na vlastní oči viděl tisk do betonu využitý na fasádě. Bylo to v projektu YIT Tähystäjä a pro mě, jakožto studenta grafiky to bylo něco opravdu zajímavého. S technikou tisku do betonu jsem se poprvé setkal na výstavě skandinávského designu v Praze před několika lety a natolik mě zaujala, že jsem si o ní tehdy dohledal další podrobnosti. Od té doby jsem ji znovu viděl až zde ve Finsku, odkud také tento poměrně mladý objev pochází. Aplikace v projektu Tähystäjä je provedena v celé ploše fasád všech příslušných bloků domů. Motiv vodního světa, který se váže k původnímu účelu tohoto místa, je zde prostřídán v pozitivním a negativním řešení. Cena tisku do betonu vychází překvapivě na srovnatelnou částku jako pokrytí omítkou. Zhruba 60 eur za jeden rozměrný panel.
Myslíte tedy, že by se čeští architekti, developeři a stavební firmy mohli u Finů inspirovat?
Určitě ano a je dobře, že YIT do Česka finský styl bydlení přináší. Na základě prohlídky zdejších bytových komplexů bych pozitivně zhodnotil velké prosvětlení interiérů a prostorné balkóny. Všechny tři ukázky projektů YIT měly hojný počet balkónů běžně o velikosti malého pokoje. Finské balkóny mají praktické posuvné skleněné tabule, umožňující celkové uzavření. Obyvatelé tak mohou být doma – i venku. Standardem tu je inteligentní ventilace šetřící dvě třetiny energie spotřebované na vytápění. Prakticky každý byt, kromě těch miniaturních, má svoji saunu.
Možná by se i u nás dal využít nový úspěšný koncept miniaturní bytové jednotky s rozlohou 26,5 m² z projektu YIT Linnunrata. Standardní, nejpopulárnější velikost bytů v Helsinkách je 45 – 55 m². To je o něco málo méně než v Praze, kde se pohybuje okolo 60 m². Důvodem je samozřejmě cenová náročnost. Běžná cena bytu v Helsinkách se pohybuje okolo 5 000 €/m². I u nás jsou byty stále poměrně nedostupné, a třeba by se koncept menších, a tedy i levnějších bytů uplatnil.
Zaujal Vás ještě nějaký další nápad, který by se dal uplatnit u nás?
Zaujalo mě například to, jak Finové inteligentně řeší městskou infrastrukturu. Centrem Helsinek prochází mimoúrovňová magistrála pro pěší. Můžete se tak dostat pěšky či na kole z jedné strany na druhou, a to bez jediného přerušení napříč několika rušnými ulicemi.
Která místa byste doporučil k návštěvě všem, co se chystají do Helsinek a mají rádi hezké stavby?
Vedle projektu Merenkulkijanranta od YIT je to především skalní kostel Temppeliaukio v centru Helsinek. Prošel jsem mnoho kostelů a poutních míst a tento patří mezi ty nejlepší. Je opravdu originálně vsazen do hrubé skály. Měděný dóm vznášející se na bezpočtu hubených pilířích doplňuje kombinace s pohledovým betonem. Nechybí krystalické varhany, ani stékající praménky vody po stěnách, které bez problémů mizí v sofistikovaném odtokovém systému. Nevšiml jsem si jediného obrazu či sochy. Prostor působí vznešeně a přesto útulně. Otvory ve střeše pronikají paprsky ostrého světla míchající se s polostínem. V exteriéru zase střecha chrámu přechází v park rozprostírající se po většině plochy celého náměstí.
Krásná je také celodřevěná Chapel of silence. Celkově vytváří dojem oblého kamene. Uvnitř je absolutní ticho, tedy pokud se tam zrovna někdo nehýbe. Stejně jako v předchozím skalním chrámu zde není žádný přebytečný dekor, je tak ponechán maximální prostor pro vyznění ušlechtilého a precizně zpracovaného dřeva. Podélné dřevěné latě tvořící stěny kaple se sbíhají v centru, za kazatelnou.
Dále můžu doporučit cestu lodí kolem pobřeží Helsinek. Získáte na Helsinky obklopené vodou zcela jiný pohled.
