Ze slova bůček mají lidé, zabývající se zdravou výživou zcela určitě kopřivku. Vždyť jestli je pro ně něco synonymem nezdravé stravy, je to právě tato část vepře domácího. Přesto je to česká klasika a zkušený kuchař vám řekne, že i z této tučné části masa se dají připravit nejen skutečné lahůdky, ale dokonce lahůdky, které našemu zdraví neškodí.
Třeba oblíbená anglická slanina je vyrobená právě z bůčku. Maso se zbaví chrupavek a upraví se do tvaru obdélníku. Na něj se dají očka ze speciálního provázku a pak se to všechno dá do tzv. masírovacího zařízení. Následný polotovar se obarví a jde na tepelné zpracování. Když je vše hotové, tak se nechá vychladit a zabalí se do vakua.
Špek není tak oblíbený, protože je vyroben jen z tučné části bůčku, ale s domácím měkkým chlebem a cibulí je to opravdová lahůdka. Je oblíbený hlavně na Slovensku. Na Ukrajině najdete dokonce specialitu – tyčinky špeku máčené v čokoládě. Říkají tomu ukrajinské snickers. Také sádlo je produkt z bůčku, a v poslední době objevili nutriční specilisté doslova Ameriku – sádlo je prý mnohem zdravější než umělé tuky, které nám až dosud každý odborník na výživu doporučoval. V českých domácnostech to byl ovšem po staletí nejoblíbenější tuk, který se používal na pečení, smažení i na namazání na chleba.
Má dokonce významné postavení v kosmetice. Pravý vídeňský řízek se na ničem jiném než na sádle nesmažil. V Anglii se dokonce prý přidává sádlo i do některých druhů zmrzlin. Jak bylo zmíněno, z bůčku se dají připravit spousty jídel, receptů najdeme všude nepočítaně. Možná i proto, že tento druh masa patří k nejlevnějším a proto z něho hospodyňky nejvíce vařily. Například se dá marinovat a pak upéct, používá se na grilování, do špízů, na výrobu pomazánek na chleba, nadívaný, přidává se při pečení k sušším druhům masa, jako je například králík, studený nakrájený zdobí studené mísy, je výborným podkladem před konzumací alkoholu, prostě fantazii se meze nekladou. Nemusíte ho jíst často, ale není třeba se ho bát, jíme-li jej s mírou.
