Ve větvích lze kromě hotelů postavit honosnou rezidenci, moderní rodinný dům, kavárnu, školku nebo kancelář či již zmíněné zázemí pro dětské hry. Stačí si vyhlédnout vhodný strom a nebát se pustit žilou bankovnímu účtu.
Za uplynulých necelých deset let vznikla na celosvětovém trhu celá řada firem, které realizují tzv. stavbu treehausů. Najdete je nejen ve Skotsku a dalších zemích Evropy, ale také v Kanadě nebo Americe. V Česku sice zatím žádná taková firma nepůsobí, pro obydlí na stromě však lidé toužící po nezvyklém bydlu nemusí daleko. Stačí se jen poptat v sousedním Německu, kde byl v roce 2005 vybudován první německý hotel na stromech. Stalo se tak v Zentendorfu a byla to veliká atrakce. Vzdušné sruby, ve kterých může bydlet až pět osob byly nejprve postaveny a vyztuženy na zemi a poté usazeny do koruny stromu. Jednotlivé části hotelu jsou propojeny visutými lávky a dřevěnými schody. Hotel je v provozu pouze v létě, v zimě příbytky zejí prázdnotou.
Obdobnou romantiku ve větvích, si mohou dopřát také hosté hotelu ve francouzském Epiniacu v západní Bretani. Nezvyklý zážitek jim přitom zpestřuje výhled na hrad ze 16. století a okolního lesoparku.
Titulem vůbec největší dům na stromě se honosí britský charitativní projekt Alnwick Gardens. Soustava několika domů, jejichž výstavba přišla na tři miliony liber, vyrostla ve větvích šestnácti majestátních lip. Kromě restaurace, dvojice soukromých jídelen a učebny zde mají i obchod se suvenýry. Neméně úctyhodný pohled nabízí pohádkový dvoupodlažní zámek Cedar Spire usazený v koruně pět set let starého cedru ve Skotsku.
Co se týče materiálu, nejčastěji se používá kanadské a skandinávské sekvojové dřevo ošetřené proti hnilobě a rozkladu. Stavba je možná takřka na každém silném, zdravém stromě o obvodu více než jeden a půl metru. Nejvhodnějšími kandidáty jsou pro tyto účely dub, buk, lípa, jasan, kaštan, dospělé ovocné stromy nebo cedr.
Stromy, které nemají pevné a hluboké kořeny, nejsou pro stavbu těchto obydlí ideální, nicméně díky podpůrným nosníkům lze i na nich vybudovat vysněný stromový příbytek.
Bezpečnost je prioritou číslo jedna a od ní se odvíjí i dnešní stavba těchto obydlí. Pevné, odolné, vysoké zábradlí a je navrženo tak, aby chránilo malé děti. Místo skleněných okenních výplní se používají pouze speciální bezpečnostní skla, která zabrání poškození či rozbití např. větvemi při silném větru.
Okna na balkonech či verandách se dají otevřít, ostatní jsou však napevno zafixována. Stromová obydlí jsou konstruována do optimálních povětrnostních podmínek, deště či sněhu, protože například vichřice či hurikán by teoreticky mohly poničit či vzít s sebou část stavby.
Předpokládaná životnost těchto staveb je deset až patnáct let, nicméně pravidelná údržba a optimální podmínky mohou tuto dobu prodloužit a potěšit tak i několik generací.
Z pohledu historie není dům na stromě žádný převratný vynález. V oblibě je měly nejen domorodé kmeny v jižním Pacifiku a amazonských deštných pralesích. Zde však sehrávaly svou roli praktické důvody. Za zmínku stojí římský císař Caligula, který ve svém domě na platanu pořádal velkolepé recepce a například odlehčený příbytek z mramoru si ve větvích postavil i rod Medicejských v Itálii. Velké oblibě se stromodomy těšily také na přelomu minulého století ve Francii.
Zmíněnou architekturu na stromech můžeme najít i v tudorovské Anglii. Jeden z nejstarších dochovaných stromových domů registrovaných ve Velké Británii lze uvidět v Broad-Leaved Lime blízko Shrewsbury. Byl postaven v polovině 18. století a nahradil původní, o sto let starší stavbu.
