Letos uplyne 255 let od vynalezení jednoho z nejznámějších mezinárodních dorozumívacích kódů – Morseovy abecedy. I přesto, že současnost nám nabízí dorozumívací techniky na tak vysoké úrovni, že je na to zapotřebí odborného vzdělání, morseovka je stále aktuální a doposud se využívá.
Tento systém teček a čárek, který se dá vysílat na dlouhé vzdálenosti nebyl zatím překonán. Využívá jej armáda, námořní flotily i radioamatéři a vzdálené pípání ve sluchátkách spojuje lidi na celém světě a dává jim pocit sounáležitosti a bezpečí.
Morseova abeceda je definována jako skupina symbolů, které se využívají v telegrafii. Otcem tohoto systému je americký vynálezce, malíř a sochař Samuel Morse, který uskutečnil první telegrafické spojení v historii pomocí této abecedy v roce 1844 mezi Washingtonem a Baltimorem. S pomocí znaků Morseovky se písmena latinské abecedy kódují do podoby skupin teček a čárek, která se vysílají jako krátké a dlouhé signály. Ty se dají na dálku přenášet jednodušším způsobem než běžné texty. Ve sluchátkách raditelegrafistů je vnímáme jako krátká a dlouhá pípnutí, ale přenášejí se také jako elektrické nebo optické signály. Elektrické impulsy zaznamenává známý telegraf, který často vídáme ve starých filmech a opticky se signály zaznamenávají na papírové pásce jako telegramy nebo se pomocí morseovky signalizuje vlajkami. Dobří radisté komunikují rychlostí až 250 znaků za minutu.
Morseova abeceda se v průběhu dvou století měnila, základem zjednodušování byla angličtina a podle její abecedy se nejkratší znaky přiřazovaly nejvíce užívaným písmenům latinské abecedy v angličtině. I když by se zdálo, že se v dnešním technicky rozvinutém světě tento způsob dorozumívání přežil, Morseova abeceda se stále používá. Její velkou předností je nenáročnost na způsob signalizace v nouzových případech, a proto se využívá při výcviku vojáků a námořníků. Je také součástí skautského výcviku a do roku 1996 se používala jako prostředek tísňového volání pro lodě o výtlaku nad 300 tun. V současnosti ji nejvíce užívají radioamatéři a musíme konstatovat, že to není využití zanedbatelné a samoúčelné. Právě díky jim se podařilo včasným zachycením tísňového signálu SOS zabránit některým katastrofám a zachránit lidské životy. Tento známý tísňový signál byl vyslán dokonce i z paluby potápějícího se Titanicu. Tento varovný signál vešel v platnost v Německu 1. dubna 1905 a mezinárodním znakem tísně se stal 1. července 1908.
Morseova abeceda má pro svou jednoduchost ještě další, zajímavé využití. Používá se k dorozumívání mezi lidmi s těžkým zdravotním postižením, například úplným ochrnutím nebo hluchoslepostí. Zde fyzický kontakt ve formě krátkých a dlouhých doteků slouží ke komunikaci a přibližuje takto postižené lidi blíže ostatním. Ke komunikaci se dá využít Morseovka i při používání tak dokonalé techniky jako je mobilní telefon. Krátké a dlouhé stisky dvou tlačítek se přenášejí na displej příjemci jako běžný text a urychluje se tím odesílání textových zpráv. Morseovka patří k těm starým vynálezům, které budou stále moderní a budou mít svou platnost a využití i v době výrazného technického pokroku. Celý svět je dnes stále ve varu a na pokraji konfliktů a různých zátěžových situací, a týká se to i jednotlivců. Pokud se nám ale podaří nějak vyslat signál SOS, bude mu rozumět každý.
